Vyhlídka nesoucí dle siluety kopce název po nosu indiána je veřejná, jde však také o dobrou příležitost pro místní si trochu přivydělat. Část jich tu vystupuje v roli průvodců, zbytek v roli banditů, a když člověk nezaplatí jedněm, ti druzí si na něho počkají za křovím s mačetami. Všichni se totiž přátelí a kdo ví, jestli si den předem nehází mincí, kdo bude dnes hrát koho… Je to taková přehlížená součást zdejšího světa. Mnozí mají dopředu pro bandity připravené peníze, jejich sazba je totiž o něco nižší a navíc veřejně známá, stejně jako sazba průvodců. S těmi se jen člověk vyhne nepříjemnostem.
Lidé sem chodí za krásným výhledem, možná ale ani netuší, na jak zajímavý kus světa se dívají. V patnácti vesnicích po obvodu jezera se totiž střídá šest tak odlišných jazyků, že si jejich mluvčí prakticky nerozumí. Španělština je totiž pro půlku země až druhý jazyk, i proto nemá silný přízvuk a je jí tu na rozdíl od jiných míst v Latinské Americe velmi dobře rozumět.