Dvě téměř čtyřtisícové sopky tvoří majestátní kulisu dnes již klidnému koloniálnímu městečku Antigua Guatemala. Někteří místní na jejich vrcholky vyběhnou za pár hodin, my se do základního tábora na Acatenangu, vyšší z obou sopek, šplhali většinu dne. Hlavní roli ale hrává nižší ze sopek, Fuego, neboli Oheň. Ta, jako jedns z nejaktivnějších na světě, umí být smrtící. Po většinu času je ale mírná a svými neustálými výbuchy působivá. Tedy, není-li zrovna zahalena v neprostupné mlze…
Seděli jsme tedy trpělivě vysoko v oblacích, koukali jeden na druhého, poslouchali bouření vycházející z bílé tmy okolo a čekali.
Pokaždé, když se obloha trochu roztáhla a sopku šlo spatřit, jako na potvoru zrovna v klidu odpočívala. Pak jsme si ale začali všímat, že mlha řídne a plynule se mění v hustý dým stoupající ze sopky. Obloha se nakonec zcela roztáhla, setmělo se a vyšly hvězdy. Následovala jedna z nejmagičtějších nocí, jakou je možné v přírodě zažít.